Ať už pracujete na dohodu nebo na klasický zaměstnanecký poměr, ale jen například některé měsíce v roce, může se vám vyplatit podat daňové přiznání, protože strženou daň (ať už srážkovou nebo z klasického zaměstnání na plný úvazek) by vám finanční úřad mohl vrátit.
Toto se týká například i pracujících pouze brigádně, například v létě nebo naopak v zimně. Například studentů, kteří po studiu nastoupí do práce. Dále také těch, kteří jsou nezaměstnaní a přivydělávají si více než patnáct tisíc korun.

Každý, kdo pracuje v roce třeba jen několik týdnů, si totiž může uplatnit slevu na poplatníka, která se vypočítá jako přeplatek na dani z příjmů.
•        Důchodci
Toto se týká například i důchodců. Pokud důchodce pobírá měsíčně například dvanáct tisíc korun, nemusí tuto dávku uvádět do daňového přiznání. Pokud roční důchod nepřesáhne částku ve výši 396.000,- Kč, je tato osvobozena od daně z příjmů. Tento limit není trvalý a mění se podle aktuální výše minimální mzdy. Pokud vás zajímá aktuální výše, vynásobte tedy minimální mzdu číslem 36 a vyjde vám výsledný limit pro osvobozený důchod od daně z příjmu.
To tedy znamená, že pokud je důchod v součtu nižší například za rok 2017 než 33.000,- Kč měsíčně, není nutné jej řešit v daňovém přiznání. S vyšší částkou pak uvádíte do daňového přiznání pouze částku přesahující tento limit.
•        Honoráře
Podle zákona jsou to příjmy z podnikání, tedy například někdo, kdo píše do novin a má za to honorář do výše 10.000,- Kč měsíčně, musí mít od svého zaměstnavatele sraženou již zmiňovanou srážkovou daň. Tuto částku však již poplatník na účet nedostane. Pokud však píše autor jinam a například vydává knížky, musí tyto příjmy již do daňového přiznání uvádět. Zároveň může uvádět i výdaje, tedy by měl vést na všechny tyto ostatní příjmy a výdaje evidenci nebo zvolit paušál.

Vždy je dobré zvážit, zda musíte či nemusíte daňové poznání přidávat, ale hlavně zvážit, jestli by se vám, i když nemusíte, nevyplatilo ho podat.